V sobotu 20. října 2012 proběhly v Zadní Třebani letos poslední Sedlácké a řemeslné trhy pořádané občanským sdružením SALTO (Sdružení aktivních lidí Třebaně a okolí). „Líbila se nám idea farmářských trhů, tedy podpora místních zemědělců a řemeslníků, a zároveň jsme chtěli zvolit tradičnější, český název,“ říká předsedkyně sdružení Blanka Hovorková. Díky grantu ministerstva jsme pořídili stánky pro trhovce a velký stan pro dětské dílny nazvané „Šikovný sedláček“. Sedláčci si od loňského května vyzkoušeli leccos: vyráběli svíčky ze včelího vosku, ze sádry odlévali a malovali zvířátka, pracovali s keramikou, kůží, ovčí vlnou, vyráběli si pytlíky na byliny, malovali hrnky, dokonce i zlatili, vyráběli přírodní mýdla a malovali perníky. Viděli, jak se stáčí med, přede na kolovrátku, jak se stříhá ovce nebo vydělává kůže. Na každých trzích se malým sedláčkům zapisovaly aktivity do jejich „vandrovních knížek“, aby na posledních, havelských trzích byli ti nejpilnější odměněni.
Jak budeme příští rok pokračovat, je zatím ve hvězdách. Často jsme zápasili s tím, jak nalákat do malé vesnice prodejce. Pokud si trhovci mohou vybírat, vydají se do lukrativnějších destinací. Není pochyb, kudy projde víc zákazníků, zda v pátek kolem stánků na smíchovském Andělu anebo v sobotu odpoledne třebaňskou zahradou u hospody. Zároveň je to tak trochu začarovaný kruh: trhovci se nehrnou, protože se nehrnou lidi, a lidi se nehrnou, protože se nehrnou trhovci. Nicméně velmi milou zkušeností byla práce s dětmi. Často se zapojovali i rodiče, v dílnách vznikala pěkná dílka, malované hrnky či keramická zvířátka jsme do dalších trhů vypálili, takže si je umělci mohli příště vyzvednout. Když pak týden po trzích potkáte v řevnické samoobsluze chlapečka s „vandrovní knížkou“ na krku, máte dojemný pocit, že ta práce má smysl.
František Chlaň, SALTO, o.s.
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.